Manažeři vědí, že do rozhodování je dobré zahrnout ostatní. Potom je totiž možné využít kolektivní moudrosti a také tak většina zúčastněných rozhodnutí snadněji přijme za své. Takové podmínky usnadní každé rozhodování. Proč tedy mnozí šéfové stále rozhodují sami za sebe, bez účasti kolegů? Web management.about.com na tuto otázku nalezl odpověď a navrhl řešení celého problému.
Obvyklé důvody
Někdy si šéf prostě nemyslí, že by názory ostatních mohly přinést něco nového. Někdy to je známkou arogance, ale někdy jde o skutečné vizionáře, kteří opravdu vědí nejlépe, co dělat. Jindy si situace zase žádá urgentní rozhodnutí a není čas na to, svolávat ostatní a diskutovat s nimi. Posledním rozšířeným důvodem je to, že manažer jednoduše neví, jak ostatní efektivně zapojit.
Konsensuální rozhodnutí zabezpečí to, že se s ním všichni ztotožní
Není nezbytné, aby s rozhodnutím souhlasilo celých 100 % zaměstnanců. Stačí, když bude každý vyslechnut – jeho názor byl vyslyšen a zvážen a i to je dost. Když jeden člověk nesouhlasí a blokuje další postup, je na čase, aby se rozhodlo jménem většiny, nebo aby tedy nakonec rozhodnutí přijal manažer sám za sebe. Jde ale o náhradní řešení, která by se měla používat jen tehdy, když není zbytí.
Budujeme konsenzus v 7 krocích
1. O čem se rozhoduje – je třeba stanovit rámec.
2. Brainstorming, kdy se zapisují všechny alternativy na tabuli.
3. Dejte každému čas na to, aby objasnil svůj návrh.
4. Nechte je vybrat realistické návrhy, o kterých se bude dál diskutovat (optimální počet bývá jedna třetina ze všech návrhů).
5. Projděte opět všechny návrhy a zeptejte se, zda je máte smazat nebo ponechat. Nejdřív se zeptejte na alternativy, pro které hlasovalo nejvíc lidí. Když někdo opravu silně nesouhlasí, nechte ho uvést jeho důvody.
6. Když je to vhodné, navrhněte sloučení několika nápadů do jednoho.
7. Shrňte finální řešení, ať už je to jedna, nebo více alternativ. Poté rozdělte úkoly. Když se lidé hlásí o úkoly dobrovolně, je to známka toho, že jste dosáhli opravdového konsenzu.
-jk-