Znalosti à la Napster: dejte a bude vám dáno

Když v roce 1999 vytvořil devatenáctiletý programátor Shawn Fanning svůj program Napster, otevřel tím pevné disky všech uživatelů světu. Lidé si mohli z kteréhokoli počítače na světě stáhnout hudbu ve formátu .mp3 a na oplátku poskytnout své skladby. O 18 měsíců později tento program zcela změnil svět počítačů a sdílení znalostí. Později přijaté zákony další existenci Napsteru znemožnily, tento program však nepřímo ukázal, že čím více své znalosti sdílíme, tím cennějšími se stávají.

Firmy, které sdílí své znalosti a podnikové procesy se svými zákazníky a obchodními partnery, si získávají nové klienty mnohem snadněji. Vzniká tím efekt distribuovaného marketingu. Čím více toho o sobě prozradíme, tím více toho mohou spokojení zákazníci prozradit těm potenciálním. Zákazníci jsou navíc velmi rádi ve společenství, kde se mohou o své znalosti podělit se stejně smýšlejícími lidmi.

Zde jsou příklady firem a institucí, kterým se podařilo sdílet své know-how podobně, jako kdysi uživatelé Napsteru sdíleli „mp3-ky“:
* MIT publikoval na webu obsahy veškerých svých kurzů, včetně poznámek z přednášek, požadavků ke zkouškám a dalších důležitých věcí. Institut počítá s tím, že se mu podaří přilákat více studentů, kteří si budou chtít vyzkoušet studium s podporou webu.
* V roce 2000 napsal Seth Godin knihu „Virus myšlenky“ (The Ideavirus). Jejím hlavním obsahem je úvaha nad tím, že zajímavá myšlenka či nápad se může šířit Internetem jako virus. Během prvních 30 dnů si knihu z jeho webových stránek stáhlo přes 400 000 čtenářů.
* Významná právnická firma **Mayor Brown Rowe & Maw** provozuje webové stránky www.securitization.net, na kterých uveřejňuje zdarma právnické informace a informace z finanční oblasti. Nemá zde však žádnou velkou reklamu – pouze drobnou zmínku o tom, že je jejich provozovatelem. Stránky dokonce obsahují informace od konkurenčních firem.