Pokud by se znalostní báze firmy rozvíjela standardním způsobem, brzy by to nestačilo – Monsanto se totiž transformovalo ze společnosti o čtyřech pobočkách do kolosu o patnácti obchodních jednotkách. Vedení společnosti proto potřebovalo aktivně motivovat zaměstnance k vytváření a sdílení znalostí, jejich distribuce v organizaci a vytvoření funkce tzv. „znalostního stewarda“, který by dokázal identifikovat nejpalčivější problémy spojené se správou znalostí. Správa znalostí v Monsantu se tedy soustředila na 4 hlavní oblasti: * Zprostředkování kontaktu zaměstnanců s ostatními zaměstnanci, kteří disponují potřebnými znalostmi; * Zprostředkování kontaktu zaměstnanců s informacemi; * Umožnění převodu informací na znalosti; * Zachycení znalostí a jejich uložení v distribuovatelné formě; * Rozmístění znalostí ve firmě. Zdroj: KM Advantage - vše o správě znalostí - případové studie, články Zobrazit přehled článků ze zdroje KM Advantage