Správou znalostí k lepší spolupráci

Správa znalostí může podporovat různé druhy spolupráce. Vychází přitom z toho, že síla je ve sdílení znalostí, tedy z předpokladu, že lidé vytvoří více dohromady než každý sám. Existují čtyři modely spolupráce, z nichž každý je společnosti jako celku prospěšný jiným způsobem. Úspěšná správa znalostí však vyžaduje implementaci všech čtyř.

Název prvního modelu spolupráce by mohl česky znít: „Sešli jsme, tak vytvořme skupinu“. Vychází z bezprostředního kontaktu, kterým je většinou setkání tváří v tvář. Může to však být i telefonát, dopis nebo e-mail. Tento model spočívá ve spolupráci lidí, kteří se seznámí a začnou sdílet znalosti na základě důvěry a vzájemných sympatií. Jedná se o velmi osobní proces, který společnost de facto nemůže kontrolovat.

„Potřebuješ pomoc? Vyřešme to spolu.“ je druhý model. Spočívá ve spolupráci za účelem striktně stanoveného úkolu, většinou takového, se kterým si někdo neví rady. Tentokrát se jedná o model založený spíše na kladení otázek či praktických ukázkách. Odehrává se tedy spíše prostřednictvím telefonu či e-mailu, vyžaduje kvalitní software pro skupinovou práci.

Třetí model nám napovídá: „Rozšiřme jeho nápad.“ Ten logicky vychází z rozvádění a zdokonalování myšlenek nebo vynálezů druhých lidí. Pomáhá tak šetřit čas i peníze. Vyžaduje však větší úsilí v oblasti získávání důvěry. Na druhou stranu však učí pracovníky vyjadřovat konkrétní myšlenky. Poslední model je opakem třetího modelu. Říká: „Nechme ho rozšířit naší myšlenku.“