Časy se mění. Před několika lety se náboženství na pracovišti téměř neprojevovalo, vyjma vánočního stromku a sezónních dekorací. Teď ale zaměstnavatelé přicházejí s celou řadou adaptací s ohledem na víru svých lidí a věří, že není větší moci, než dokázat zvýšit spokojenost a loajalitu zaměstnanců.
Například zhruba 40 % obyvatel Dearbornu v USA je arabské národnosti, řada z nich muslimové. Ve Fordu, kde někteří pracují, si mohou s nadřízeným domluvit možnost flexibilních pracovních rozvrhů a koordinovat práci s modlením v místní mešitě. Ztracený čas řeší přesčasy, nebo si berou volno či osobní den.
Duchovní probuzení
V minulém desetiletí proběhla v USA duchovní renesance, z části díky tomu, že přibylo imigrantů a změnila se představa o pracovní síle. To, jak se do USA přesunuje stále více imigrantů, přináší s sebou i různé náboženské praktiky a víry.
Jak vyhovět?
Nápad dát zaměstnancům k dispozici modlitebnu přišel ze sítě Ford Interfaith, což je spřízněná skupina založená před osmi lety. Má asi 4000 členů-zaměstnanců, jejichž cílem je mít pracoviště přátelštější víře.
Zaměstnanci mohou, díky novým možnostem, přinášet do práce své celé já a být z hlediska své víry plně uspokojeni. Protože si nemusejí dělat starosti, jak vyhovět své duchovní části života, jsou produktivnější, loajálnější a vyrovnanější. I menší firmy přinášejí v této oblasti změny.
V roce 1999 byl proveden rozsáhlý průzkum zhruba 700 amerických zaměstnavatelů, kdy byla sledována minoritní náboženství. Téměř polovina oslovených – 45 %, kteří přímo pocítili předsudky druhých, uvažovala, že místo opustí a sdělila, že náboženské předsudky ovlivňují její produktivitu.
Jen málo firem jde tak daleko, že vyčlení lidem prostory pro modlení. Typičtější je zařízení různých úlev a výjimek, například plovoucích svátků, rozšířenou směrnici v odívání atp. Některé firmy se ale bojí, že vyhovění takovýmto požadavkům bude jako otevření Pandořiny skříňky.
-av-