Opakování - matka moudrosti

Jednou z důležitých forem správy znalostí je aktivace poznatků nabytých při výuce nebo zkušeností do formy, jež může být předána dál. Důraz se klade na opětovné využití stávajících znalostí. Spíše než o vytváření znalostí se zde mluví o jejich využívání nebo zkoumání.

Autoři článku zkoumají otázky aktivace znalostí a testování vlivu výuky, kterou organizace prošla, na její činnost. Zkoumá se viditelnost, šíření, srovnávání, využití, užitečnost, aktualizace a řízení programu obnovy nabytých znalostí.

Zachování rovnováhy mezi vytvářením nových znalostí a opětovným využíváním stávajících znalostí je rozhodujícím faktorem, na kterém závisí další existence organizace. Využívání stávajících znalostí zajistí organizaci životaschopnost v přítomném okamžiku, vytváření nových znalostí má zajistit životaschopnost organizace v budoucnosti. Přehnaný důraz na vytváření nových znalostí je příliš nákladný a může vést k uvíznutí organizace v nekonečném cyklu neúspěchů.

Zisky z využívání stávajících znalostí jsou naproti tomu hmatatelnější a časově dostupnější. Nástrahou pro organizaci však může být i úspěch ve využívání stávajících znalostí. Společnost, která tohoto úspěchu dosáhne, je v nebezpečí, že přestane vyvíjet nové znalosti.

Tato studie se zaměřuje spíše na využívání stávajících než na vytváření nových znalostí. Bylo přihlédnuto ke skutečnosti, že využívání stávajících znalostí je přínosem pouze v širším kontextu správy znalostí, jenž zahrnuje jak jejich vytváření tak využívání. Při zpracovávání studie dospěli autoři k nečekanému objevu, že totiž aktivace stávajících znalostí je primárně vyžadována pracovními skupinami a až v druhé řadě jednotlivci.

Důkladným pohledem na pět společností (**British Petroleum, Ford, Chevron, Ernst & Young a Bechtel**) s programy obnovy nabytých poznatků rozlišují autoři jednotlivé vzory a vytvářejí doporučení pro zakládání úspěšných iniciativ obnovy nabytých poznatků. Těžiště zájmu této studie spočívalo v šesti otázkách, včetně následujících:

· Jak zkoumané organizace rozpoznávají, „zviditelňují“ a uchopují klíčové znalosti a zkušenosti
· Jak tyto organizace rozšiřují znalosti mezi pracovníky
· Jak tyto organizace sledují a měří přenos znalostí a jeho účinky
· Jak zaměstnanci efektivně využívají znalosti, které jim byly jednou zpřístupněné
· Jak probíhá aktualizace znalostí
· Jak se tyto organizace vypořádaly s programy aktivace nabytých znalostí.

Pro každou ze zkoumaných organizací vypracovali autoři studie vysvětlení jednotlivých programů aktivace získaných znalostí. Každé z vysvětlení sestává ze tří sekcí:

· příběh vyprávěný z pohledu uživatele systému aktivace nabytých znalostí
· popis vlastního systému, procesu uvádění v činnost a dosažených výsledků
· sekce věnovaná rozboru, jež posloužila k objektivní kritice zmíněných iniciativ.

Autoři studie: Dr. Nancy M. Dixon působí na The George Washingtoh University, Washington D.C., Jonathan Ungerleider je poradcem společnosti Ernst & Young pro služby v oblasti správy znalostí.