Našli, moji rádcové, našli?

Obvykle bývá špatným znamením, když firma hledá nového šéfa vně svých řad. Příklad revolty podílníků společnosti Walt Disney ukázal, jak těžké je odstranit šéfa, který nechce odejít. Přestože 43% podílníků hlasovalo proti, dlohodobý šéf si pozici udržel. Ještě těžší bude ale problém jeho náhrady. I když nakonec Michael Eisner od Disneye odchází, společnost bojuje s nalezením jeho nástupce v řadách zastrašeného top managementu. Podobná situace je i v nadnárodní společnosti ABB, která oznámila, že nový výkonný ředitel je z vnějšku – outsider.

Výběr člověka mimo firmu do vedoucí pozice je běžnější v Americe než v Evropě. Stále je to ale jen výjimka, nikoli pravidlo. Další změny ve vedení velkých firem se drží spíše tradičních postupů. Všech deset společností z žebříčku Top 10 nejobdivovanějších firem světa má šéfa jmenovaného zevnitř, který pro ně pracoval nejméně 20 let. Výjimkou je Coca-Cola, která je však až na 11. místě. Ostatní společnosti se zpravidla obracejí k výběru kandidáta z vnějšku, až když mají potíže. Pokud je s firmou spojen nějaký skandál, většinou nemá na vybranou. Ale i v méně dramatických případech může přijetí nové krve fungovat (např. IBM).
-ba-