Statické obchodní modely jsou už zastaralé a my je musíme nahradit novými, dynamickými, které lépe odpovídají prostředí, v němž nyní žijeme. Proto je potřeba porozumět tomu, jak je propojen osobní rozvoj s rozvojem kolektivním.
Lidé, kterým je vše jedno, jsou cyničtí a nesoustředění, nemohou v žádném případě dovést svou firmu k úspěchu. Chování a postoje se mohou snadno šířit, a proto má pozitivní naladění šéfa příznivý dopad na lidi kolem něj. Neurověda to potvrzuje. Je důležité na to pamatovat.
Pět úrovní osobní efektivity
Co se osobní efektivity týče, můžeme obvykle rozpoznat 5 různých úrovní. Na první úrovni jsou lidé apatičtí, jako bez života, zatímco na páté, nejvyšší úrovni, jsou vášniví a mají pocit, že dokáží vše. Abychom dokázali určit, na jaké úrovni ten který lídr je, musíme identifikovat jeho obvyklé myšlenkové pochody a zvyky. Toho docílíme tím, že ho necháme projít důkladnými analytickými rozhovory a necháme vyplnit dobře připravený dotazník. Obecně si můžeme rozdíl představit tak, že na nejnižším stupni lidé říkají: „Cítím nedostatek motivace / Nemůžu uspět.“, zatímco na nejvyšším stupni tvrdí, že „inspirují ostatní k dosažení jejich vlastního neomezeného potenciálu“.
Vést změnu celé organizace
Co se týče organizace jako celku, v každé firmě probíhá mnoho interakcí mezi jednotlivými pracovníky a širší komunitou. Stále zde však můžeme pozorovat různé stupně efektivity. Často se domníváme, že firemní struktura je něco skutečného. Tak to ale není. Vše, co máte, jsou lidé, kteří chodí do práce a snaží se odvést dobrý výkon. Organizace není struktura, je to živoucí komunita. Manažeři proto musejí být komunikátory a motivátory.
-jk-