Jste asertivní, nebo agresivní?

Asertivita - někteří ji ztotožňují s agresivitou – slovním útokem (přinejlepším) na jinou osobu. Jiní se zase považují za asertivní, ve skutečnosti však jednají hrubě a drze. Mnohé výzkumy zdůrazňují důležitost této dovednosti v mezilidské komunikaci na pracovišti, ať už jde o zaměstnance, manažery či majitele. Skutečná asertivita jde ruku v ruce se sebedůvěrou, zdravým úsudkem, psychickou pohodou a celkovou efektivitou a má významný podíl na snížení neporozumění, větší motivovanosti a jasné komunikaci. Posiluje vztahy, redukuje stres, zvyšuje schopnost uspět a zlepšuje váš obraz v očích ostatních.

Jak tedy být asertivní? Mnoho lidí má strach říci vlastní mínění, pokud jim něco nevyhovuje, často však zjistí, že strach pramení pouze z jejich mysli a nikoliv z reality – pokud říkáte něco, co neodpovídá vašemu názoru - ptejte se tedy vždy, proč tak činíte. Vaše úmysly a záměry jsou motivem vaší odezvy – udělejte si proto chviličku času a sumarizujte své názory a přesvědčení. Buďte konkrétní – ať již jde o termíny odevzdání úkolů nebo způsob jejich zpracování. Nepředstírejte souhlas jen proto, že chcete mít klid. Pokud vám nejsou jasné důvody nějakého rozhodnutí, žádejte další vysvětlení a vyjasnění.

Nespojujte váš názor na nápady druhých s těmi, která je přináší, ale s kvalitou myšlenky. Váš názor sdělujte přímo osobě, které se týká – srozumitelnou formou. Nepoužívejte formulaci typu „mělo by se... měli bychom“, pokud jde o vaši zodpovědnost. Pokud cítíte, že diskuze získává konfrontační charakter, připravte si několik scénářů – od nejlepšího až po nejhorší vývoj – a pak podle nich reagujte. Nesnažte se tvrdit, že víte, co druhý ví nebo cítí, nevycházejte z domněnek. Řeknete-li „ne“, neměli byste tím myslet možná nebo nevím. Řeč vašeho těla a charakter hlasu musejí být ve shodě s tím, co říkáte.