Špatný nápad by bylo podnikat agresivní kroky, kterými byste se snažili utajit informace a udržet věci pod pokličkou. Z dlouhodobého hlediska totiž nebývá skrývání špatných zpráv tím nejlepším řešením.
Ve většině organizací je skrývání reflex. Lídři, kteří si však uvědomí, že včasné a upřímné sdílení informací má mnoho výhod. Díky tomu pak lze lépe zvládnout i krizi, která se nenadále vyvíjí. V prvé řadě jde o pověst, která se zakládá na dlouhodobém úsilí – takže i když dnes možná ztratíte něco z reputace, v budoucnu můžete o to více získat.
Proto pokud čelíte riziku, že se na obzoru objeví nějaké špatné zprávy, nepropadejte panice. Ony budoucí výhody, které vám vaše transparentnost zajistí, za to stojí. Budou mít podobu posílené důvěry lidí uvnitř i vně firmy. Lidé totiž budou vědět, že vám mohou věřit, tvrdí Harvard Business Review.
Když krize přichází, zvolte transparentnost
Když přicházejí špatné zprávy... Mohou to být zprávy o tom, že vaši zaměstnanci spáchali zločin. Nebo možná došlo k nesprávnému postupu personálu v nemocnici, kterou řídíte. V každém případě si získejte co nejpřesnější informace, abyste svou pozornost i dovednosti mohli zaměřit na řešení problémů. Identifikujte nově se objevivší problém a začněte pracovat na tom, jak si s ním poradit.
Dát se cestou transparentnosti, to vyžaduje jistou statečnost. Zásadní je, že transparentnost musí začínat na samém vrcholu organizace. I když se tedy čísla pohybují zrovna nesprávným směrem, transparentnost by pro vás měla vždy být nezbytným výchozím bodem pro obrat věcí k lepšímu.
Bude to prostě horší, aby to posléze mohlo být zase lepší. Musíte povzbuzovat své lidi, aby i oni upřímně hovořili o problémech, které pozorují. Pokud tak totiž neučiní, je jakýkoli úspěch pouze iluzorní. Vy prostě potřebujete mít k dispozici informace o tom, co nefunguje. Bez toho nedosáhnete žádného pokroku.
-jk-