Proč tedy nejsme všichni milionáři?
Ze simulace, pomocí které vzděláváme, to vyplývá jasně. Začínáme pozdě. Jsme v zajetí předsudků z minulosti. Nevěříme a radíme se s nesprávnými lidmi. Platíme za zbytečnosti. Neučíme se finančně plánovat a efektivně hospodařit. Jsme nepoučitelní.
Zkusme si to zjednodušit…
Představme si finanční trh jako herní pole - místo rizik i příležitostí. Všichni, a to bez výjimky, se tu snaží vydělat a stejně, jako v jiných oblastech, kdo tu chce něco získat, musí být rychlejší, chytřejší a obratnější než ostatní. Necháme-li se přesvědčit bez přemýšlení, vydělá někdo jiný.
O úspěchu rozhodují naše volby. Volby, které činíme více či méně připravení. Pro začátek si uveďme pár klamů, které nás obklopují každý den:
Výhodná půjčka neexistuje. Jen lepší či horší podmínky půjčky. To nic nemění na tom, že vždy nejvýhodnější je použít vlastní peníze. Když už není zbytí a musíme si půjčit, dnes už bychom neměli jít nad 10 % p.a.
Sloučením do jedné půjčky (tzv. konsolidací) ušetříme na poplatcích, dostaneme nižší sazbu, ale ne vždy celkově získáme. Co ušetříme, mnohdy i víc, zaplatíme tím, že splácíme déle.
Kde jde o zisk, často nejde o naše zájmy, takže chodit se radit o svých penězích do jedné konkrétní finanční instituce je jako jít se ptát jednoho konkrétního mobilního operátora, čí služby jsou nejlepší.
Nehledejme vysoký výnos bez rizika, to je ekonomický nesmysl. Kdo něco takového nabízí, celkem jistě zkrachuje. Naopak, vítejme riziko jako něco, na čem můžeme vydělávat, samozřejmě pokud víme, jak s ním pracovat.
Doba se změnila a mění, vidíme současná rizika a příležitosti skutečně ve správném světle?
Úrok = odměna za peníze na finančním trhu
Všichni bychom chtěli, aby život byl fajn, aby nás nic moc netrápilo, abychom si mohli alespoň občas něco pěkného dopřát, abychom zažívali pocit úspěchu a mohli se ze života radovat.
Bez ohledu na to, kolik vyděláváme, chceme, aby nám peníze přinesly co nejvíce užitku. Abychom o ně zbytečnými chybami nepřicházeli (velké poplatky, úroky z půjček, nevyužívání příležitostí).
Odměna či výnos na finančním trhu se vyjadřuje v procentech za časové období (tzv. úrokem). To je to první, čemu bychom měli porozumět.
Rozumíme? Pak nemáme problém zodpovědět následující otázky:
1. Z čeho získám za 5 let víc peněz?
- z jednorázového vkladu 5000 Kč s úrokem 4 % p.a.
- z pravidelného měsíčního vkladu 500 Kč se stejným úrokem 4% p.a.
2. Jaký úrok bude připsán za 1 rok z částky 27 000 Kč na účtu úročeném sazbou 3,2 % p.a.? (V bankovnictví často používaná zkratka p.a. je z latinského per anum a znamená ročně.)
3. Kolik bude ve skutečnosti připsáno na účet v předchozím případě, bude-li z úroku sražena srážková daň ve výši 15 %?
4. Kolik budu mít za 10 let na účtu, který je úročen sazbou 2,5 % ročně, na který vložím jednorázově 25 000 Kč, jestliže úrok je daněn srážkovou daní ve výši 15 %?
5. Kolik budu mít na účtu dle předchozího příkladu za předpokladu, že k původní částce 25 000 Kč vložím na účet počátkem každého dalšího roku ještě dalších 5 000 Kč?
6. Zkusme co nejstručněji popsat slovy rozdíl mezi jednoduchým a složeným úročením.
7. Pravidlo 72, rychlý pomocník od Alberta Einsteina: Za jak dlouho se zdvojnásobí částka 10 000 Kč při úrokové sazbě 8 % (použijme pravidlo 72)?
- za 9 let
- za 8 let
- za 10 let
Nejsme si jistí? Nevadí, nikdy není pozdě to změnit.
Procenta potřebujeme pro výpočet úroků, které budeme platit, pokud si peníze půjčíme, nebo je budeme dostávat, pokud peníze vložíme na účet v bance nebo je investujeme.
Zde je příklad, na kterém se studenti amerických škol učí, jaký význam má jak doba uložení či investování peněz, tak i úroková sazba, kterou taková operace s penězi přináší:
V květnu roku 1626 koupil zástupce tehdejší Západoindické společnosti z Holandska od indiánského kmene Lenapů ostrov na pobřeží Severní Ameriky za korálky, zrcátka a další ozdoby v celkové hodnotě asi 60 guldenů (gulden je jednotka holandské měny). Ten ostrov se dnes jmenuje Manhattan, je centrem města New York, a pozemky v něm dnes patří k nejdražším na světě. Co by se ale stalo, kdyby Lenapové tehdy Manhattan neprodali, ale přímo za těch 60 guldenů ve stříbře a dobře je investovali?
V roce 1626 ještě americké dolary neexistovaly, ale lze přibližně stanovit, že 60 guldenům by odpovídalo 24 dolarů. Kdyby existovala burza a kdyby akcie nakoupené za těch 24 dolarů zhodnocovaly o 8 % ročně po dobu 385 let, měli by dnes Lenapové neuvěřitelné jmění v tisících miliardách dolarů:
| Úroková sazba |
| Výsledná částka v dolarech |
| 1 % |
| 1 106 |
| 2 % |
| 49 122 |
| 3 % |
| 2 101 565 |
| 4 % |
| 86 705 545 |
| 5 % |
| 3 452 163 716 |
| 6 % |
| 132 730 083 818 |
| 7 % |
| 4 931 347 990 957 |
| 8 % |
| 177 156 505 159 083 |
To ukazuje, jak je při složeném úročení důležitá nejen doba, po kterou je vklad zhodnocován, ale i roční úroková sazba, určující rychlost tohoto zhodnocování. Všimněme si, jak obrovský rozdíl ve zhodnocení původní částky má při stejné době uložení peněz změna roční úrokové sazby třeba jen o pouhé jedno procento. 24 dolarů je dnešních cca 500 Kč, jejichž zhodnocení by vypadalo podobně. Máme-li dost času – nepotřebujeme ani moc peněz.
Úrokovým sazbám stojí za to rozumět.
Řešení:
1. Z jednorázového vkladu získáme 6 083,26 Kč (první rok 5000 x 1,04 = 5200, druhý rok 5200 x 1,04 = 5408, třetí 5624,32, čtvrtý 5849,29 a pátý rok 6083,26 Kč nebo vzorečkem Jt = J0 . (1 + i)t: 5000 . (1+0,04)5); z pravidelného vkladu 500 Kč měsíčně získáme 33 797,85 Kč (za 1 rok 6240 Kč, za dva roky 12 729, za tři 19478, za čtyři 26498 a za pět let 33798, z toho 30 tisíc je můj vklad a 3797,9 úrok v můj prospěch; jak jsme už tušili, b. je správně.
2. 864 Kč
3. 734,4 Kč na 27.734,4 Kč
4. 30 850,39 Kč
5. 80 912,92 Kč
6.: Jednoduché úročení se počítá ze stejného základu - stejné přírůstky v čase tvoří přímku, složené úročení se počítá vždy ze základu zvýšeného o úroky předchozích období (víc o úroky z úroků) - růst se v čase zrychluje a tvoří rostoucí křivku.
7. Pravidlo říká, že dělím-li číslo 72 úrokovou sazbou, získám počet let, za které se můj vklad zdvojnásobí, zde 72/8 =9, správně je a. za 9 let).
Nejsme typy na suchou teorii? Co takhle si o tom zahrát…
Představme si, že je nám 30 let. Máme průměrné příjmy (muž 22 000 Kč, žena 16 000 Kč měsíčně), běžné výdaje jako každý. Bydlíme v nájmu, čekáme potomka. Máme úspory i nějaký ten dluh. Do budoucna chceme vlastní bydlení, peníze pro dítě, skončit s prací nejpozději v šedesáti.
Co podnikneme? Odkud začneme? A jak budeme pokračovat? Zaměstnanci zlepšují své schopnosti skupinovým hraním reálné simulace v rámci firemních akcí a teambuildingů. Scénáře jsou náhodné, dané či reálné historické, dle oborů herních skupin. Finanční krach či úspěch provázené rodiny záleží na rozhodnutích, na kterých se skupina hráčů (tj. rodina) shodne. Vítězné strategie se diskutují a sdílejí. Výsledkem je návod na život bez finančních potíží.
Hra je dílem odborníků na finanční vzdělávání a plánování a je součástí dlouhodobých vzdělávacích programů, které pomáhají zaměstnancům lépe hospodařit, zdravě si nastavit své peníze, efektivně využívat firemní benefity a bohatnout.
Mimo jiné i proto, že žádá-li firma o úvěr u banky, může banka chtít (zvláště tam, kde jsou manažeři spojeni s vlastníky) zkoumat i zadluženost a platební morálku vedoucích pracovníků přes úvěrové registry.
Stojí za to být i v hospodaření s penězi dobrým příkladem svým kolegům a podřízeným.