Přestože pracovní trh bude vlivem nízké nezaměstnanosti s největší pravděpodobností – a také dle odhadů odborníků – v blízké budoucnosti čím dál více nakloněn zaměstnávání starších lidí, a dokonce i důchodců, je otázkou, nakolik budou zaměstnavatelé umět se staršími pracovníky zacházet.
V mnoha firmách dosud vládne již poněkud stereotypní a klišovitý koncept, že starší zaměstnanci jsou díky svým zkušenostem výbornými mentory pro nastupující pracovníky či mladší kolegy, ale to je tak jediné, čím mohou podniku prospět. Tento pohled je však z velké části mylný.
Po padesátce konec ambicím?
Starší zaměstnanci ještě pořád mají své vlastní ambice a stojí o to zlepšovat se a rozvíjet, a nikoliv se stát „pouhým“ učitelem mladších kolegů. V tomto ohledu ale narážejí na nepochopení ze strany zaměstnavatelů. Například podle nedávné studie britské pojišťovny Aviva celých 44 % zaměstnanců nad 50 let cítí, že je jejich zaměstnavatelé nepodporují v dalším kariérním růstu.
Potvrzuje to i starší studie jiné pojišťovací firmy AXA PPP Healthcare, podle níž lidé kolem padesátky dostávali na pracovišti daleko méně šancí naučit se novým věcem a rozvíjet své dovednosti – konkrétně se tyto příležitosti vyhnuly 27 % pracovníků nad 50 let či těsně pod touto hranicí.
U jejich mladších kolegů byl přitom tento podíl téměř poloviční (14 %). Starší zaměstnanci si rovněž postěžovali na to, že se jim daleko méně věnuje jejich šéf či manažer, nejsou tak často zváni na schůze a nejsou jim nabízeny různé doplňující a vzdělávací kurzy v takové míře, jako jejich mladším kolegům.
Zaměstnavatelé dělají značnou chybu, pokud automaticky předpokládají, že starší pracovníci už nikam moc nesměřují a chtějí „to prostě už jen nějak doklepat do důchodu“. Věk je jen číslo a daleko více záleží na povaze daného člověka. Mnoho lidí má chuť pracovat, učit se a postupovat po kariérním žebříčku ještě daleko za pěti křížky.
Nehleďte na věk uchazečů, je to jen číslo
To, že starší lidé chtějí stále pracovat naplno a do důchodu se neženou, potvrzují i statistiky zaměřené na pracovní trh, které evidují stále stoupající počet pracovníků kolem důchodového věku či nad touto hranicí. Není to jen tím, že pracovníků je málo, ale i tím, že je čím dál méně pracovníků šikovných – a v tomto ohledu jsou na tom starší generace výrazně lépe než ty mladší.
Velké firmy a nadnárodní koncerny stále upřednostňují zaměstnance mladší, vzhledem k jejich velikosti je však větší pravděpodobnost, že nešikovní pracovníci jejich budoucnost výrazně neohrozí. U malých a středních firem, kde je podstatný výkon každého člena týmu, to ale neplatí, a tyto podniky by tak rozhodně měly víc než na věk uchazečů hledět na dovednosti, talent či zkušenosti.
Zároveň by pak ale měly dbát na to, aby všem svým zaměstnancům poskytovaly rovnocenné příležitosti ke kariérnímu růstu, možnosti rozvíjet se a učit se novým věcem. Na oplátku získají zkušené pracanty, kteří jim důvěru oplatí vyšší loajalitou a motivovaností. Rovněž neplatí, že by se firmy u starších lidí musely automaticky obávat horší flexibility či neschopnosti adaptovat se kupříkladu na novou pracovní pozici.
Pozitivní příklad z praxe
Osobně jsem se setkal s případem, kdy se pracovník nad padesát let, který do té doby pracoval jen u CNC stroje, ujal pozice obchodního zástupce a svému zaměstnavateli zajistil ohromné zakázky. Ač v prodeji nováček, díky svým praktickým zkušenostem a zápalu do nové pozice fantasticky „zaplul” a firmě neskutečně pomohl.
Shrnutí
Současný trh práce má dva problémy z hlediska lidských zdrojů: uchazečů je obecně málo, avšak druhý, závažnější problém je ten, že je málo lidí šikovných.
Zejména malé a střední firmy ovšem šikovné a schopné pracovníky nutně potřebují, protože u nich se každý zaměstnanec 100% počítá. Pokud je tak člověk díky svým schopnostem, zkušenostem či nasazení schopen firmě přinášet výsledky, kvalitu nebo zlepšení, mělo by zaměstnavateli být jedno, zda je mu dvacet, padesát či pětašedesát.
Jednou z nejdůležitějších věcí, kterou by poté firmy měly starším lidem „nabídnout“, je jejich trpělivost. Padesátníci jsou již v pracovním kolotoči dlouho, mají své návyky a postupy, proto může zpočátku trvat déle, než se na novém místě zapracují.