Zakázat občanům nových členských států Evropské unie pracovat na území staré „patnáctky“ je bezpochyby špatným krokem a měl být co nejrychleji napraven. Takto zhruba vyznívá zpráva, kterou 8. února předloží Evropské komisi eurokomisař Vladimír Špidla. Jeho zpráva se opírá o nejnovější statistiky a srovnávací analýzy pracovních trhů jednotlivých zemí EU a o fakt, že „volný pohyb pracovních sil je jednou ze základních svobod stanovených Smlouvou o Evropských společenstvích“.
V Evropské platí pravidlo, že staré členské země mohou občany nových členů na dobu maximálně sedmi let jednostranně odstavit ze svých pracovních trhů. Po dvou a pěti letech mohou ale svoje stanovisko přehodnotit a zákaz zrušit. První příležitost ke zrušení zákazu budou mít vlády staré „patnáctky“ letos v dubnu.
Ke Švédsku, Irsku a Velké Británii, které práva diskriminace východoevropanů nevyužily vůbec, se na jaře nejspíše přidají Finové, Španělé a Řekové. Němci a Rakušané dávají jasně najevo, že svůj pracovní trh neotevřou v žádném případě.
Špidla hodlá všechny země EU vyzvat, aby omezení pohybu pracovních sil zrušily jednou pro vždy. Přechodná opatření a zákazy podle českého eurokomisaře nefungují. „Neexistují žádné důkazy svědčící o tom,že by existovala přímá vazba mezi přesunem pracovních sil z nových členských zemí a přechodným opatřením o zákazu práce ve starých zemích. Pohyb pracovních sil je mnohem spíše ovlivňován faktory souvisejícími s nabídkou a poptávkou“.
Proti zrušení přechodného zákazu práce nejrazantněji vystupuje rakouská komisařka zodpovědná za vnější vztahy EU Benita Ferrero-Waldnerová. Její pozice ale podle pomalu slábne, na stranu Vladimíra Špidly se totiž přidávají další a další vlivní členové Komise. Český expremiér již na svou stranu získal komisaře pro obchod Petera Mendelsona, komisaře pro hospodářské záležitosti Joaquína Almuniu a dokonce i předsedu Komise José Manuela Barrosa. Komise ale může státům maximálně doporučit nevhodnější postup, rozhodnutí je jen na nich.
-ds-