Na první dobrou: Záleží na nerovnosti příjmů
Akademici i politici se obávají nerovnost. Tvrdí, že když je nerovnost příliš vysoká, dochází k politickým otřesům. Vzdělávání a zdraví se také obvykle považují za obtížně dosažitelné v situaci, kdy je nerovnost příjmů příliš vysoká. Jenže výzkumy myšlenku, že by nerovnost byla dobrým ukazatelem pro budoucí růst, tak jednoznačně nepodporují.
Jako přibližný ukazatel toho, zda země bude nebo nebude prosperovat se běžně používá tzv. Giniho koeficient (který vyjadřuje celkovou distribuci příjmů). Ovšem když využijeme Giniho koeficient, získáme nepřesný obrázek. Rozdíly v příjmech milionářů a miliardářů totiž koeficient ovlivňují daleko více než obdobné rozdíly v příjmech nižší a střední třídy.
Prosperita pro každého?
V nedávné studii obchodní školoy INSEAD s názvem Income Distribution and Economic Development: Insights From Machine Learning (Rozložení příjmů a hospodářský rozvoj: Poznatky získané strojovým učením) se výzkumníci snažili zjistit, jak nerovnost v příjmech ovlivňuje kvalitu a dostupnost vzdělávání, kvalitu institucí a důchod na hlavu.
Zjistili, že pokud jde o hodnotu čistě pro predikci, je současná úroveň chudoby daleko spolehlivější ukazatel než jakékoli jiné vyjádření rozložení bohatství.
A proto vyřešení chudoby spíše než zmírnění příjmové nerovnosti povede k úspěchu. To by znamenalo například opustit politiku zaměřenou na podporu střední třídy na úkor bohatých (což je například snaha o zavedení nebo udržení bezplatných veřejných vysokých škol). Vlády by se měly raději soustředit na potírání chudoby – to společnosti jako celku prospěje více.
-jk-