Budoucnost práce přichází v předstihu
Před krizí COVID-19 byla myšlenka práce na dálku ve vzduchu, ale nepostupovala příliš daleko nebo rychle. Pandemie to však změnila a desítky milionů lidí přešly na režim práce z domova v podstatě přes noc a napříč obory.
Podle Michaela Fishera, prezidenta a generálního ředitele Medical Center pro dětskou nemocnici v Cincinnati v USA, zaznamenala organizace za celý rok 2019 na 2000 nových zájemců o telemedicínu, zatímco za jediný týden v červenci 2020 to bylo 5000 zájemců. Fisher se domnívá, že podíl telemedicíny na zdravotní péči může do budoucna narůst až na 30 %
McKinsey Global Institute (MGI) zase odhaduje, že více než 20 % světové pracovní síly (převážně vysoce kvalifikovaná pracovní místa ve financích, pojišťovnictví nebo IT) by mohlo v budoucnu většinu času pracovat mimo kancelář a zůstat stejně efektivní. Ačkoliv tato možnost nebude odpovídat preferencím všech, je to obrovský pokrok.
S přechodem na práci mimo kancelář souvisejí dvě důležité výzvy. Jednou z nich je rozhodnout o roli samotné kanceláře, která je tradičním centrem pro vytváření kultury a pocitu sounáležitosti. Další výzva souvisí s přizpůsobením pracovní síly požadavkům automatizace, digitalizace a dalších technologií. To neplatí pouze pro odvětví jako bankovnictví či telekomunikace, je to obecná výzva i pro sektory, které nejsou spojeny se vzdálenou prací. Například maloobchodníci stále více automatizují placení. Pokud si prodejci chtějí udržet svou práci, budou se muset naučit nové dovednosti.
V roce 2018 Světové ekonomické fórum odhadlo, že více než polovina zaměstnanců bude do roku 2022 potřebovat výrazné rekvalifikace nebo zvýšení své dosavadní kvalifikace.
Důkazy ukazují, že výhody rekvalifikace současných zaměstnanců, spíše než jejich propouštění a hledání nových lidí, obvykle stojí méně a přináší výhody, které převažují nad náklady. Investice do zaměstnanců mohou také podpořit loajalitu, spokojenost zákazníků a pozitivní vnímání značky.
Pandemické změny v nákupním chování navždy mění spotřebitelské podniky
V 9 z 13 hlavních zemí dotazovaných společností McKinsey alespoň dvě třetiny spotřebitelů tvrdí, že vyzkoušely nové druhy nakupování. Dotazovanými zeměmi byly Brazílie, Čína, Francie, Německo, Indie, Indonésie, Itálie, Japonsko, Mexiko, Jižní Afrika, Španělsko, Spojené království a Spojené státy. A ve všech 13 zemích, 65 % a více respondentů uvedlo, že v tom chce pokračovat.
Z toho vyplývá, že značky, které nezjistily, jak oslovit spotřebitele novými způsoby, by měly náskok konkurence dohnat nebo zůstanou pozadu. Přesněji řečeno, přechod k online maloobchodu je skutečný a pravděpodobně přetrvá.
Ve Spojených státech se předpokládalo, že podíl elektronického obchodování na tržbách v roce 2019 dosáhne do roku 2024 24 %, přitom už do července 2020 dosáhl 33 % celkových maloobchodních tržeb. Jinými slovy, v první polovině roku 2020 došlo k nárůstu elektronického obchodování, který odpovídá nárůstu z předchozích deseti let.
V Evropě překvapivě největší nárůst nastal v zemích, které dříve nakupovaly online poměrně opatrně. Například Německo, Rumunsko a Švýcarsko měly před krizí COVID-19 tři nejnižší míry penetrace online maloobchodu. Od té doby se využití zvýšilo o 28, 25 a 18 procentních bodů - více než na jiných trzích.
Existují však i některé varovné poznámky, jako je například nápadný nedostatek loajality ke značce mezi online kupujícími. Přímý prodej spotřebitelům vyžaduje rozvoj nových dovedností, schopností a obchodních a cenových modelů. Trend je však jasný: mnoho spotřebitelů se pohybuje online. Aby se k nim dostali, musí tam jít i společnosti.
-bb-