Muž, kterého článek pro zachování důvěrnosti pojmenoval Jake Watson nasbíral za třicet let své obchodní činnosti mezi farmáři obrovské množství dat. Podařilo se mu vybudovat úzké vztahy s většinou farmářů ve státech Montana and Wyoming. Jednoho dne se pak stal účastníkem pilotního programu pro využití automatických nástrojů pro řízení zákaznických dat v terénu. Obdržel proto nejnovější PDA, na němž si záhy kromě komunikace se zákazníky začal vyřizovat soukromou elektronickou poštu, prohlížet webové stránky a hrát hry. Rozhodl se též nechránit svá data heslem, protože se mu to zdálo příliš nepohodlné. Jednoho dne však při cestě na schůzku zjistil, že svůj PDA nemá. Ve strachu z nadřízených si tak následně zakoupil naprosto identický přístroj a s pomocí svých spolupracovníků do něho nahrál veškerý původní software včetně svých oblíbených her.
Celá záležitost by se obešla bez následků, kdyby Watsonův PDA nenašli v restauraci, kde jej zapomněl, dva mladíci. Za tři týdny byl informační systém firmy napaden a došlo k poškození dat určených pro PDA obchodních zástupců. Většinu těchto dat se již nepodařilo obnovit a firma tak přišla o řadu obchodních příležitostí. Farmáři z řad zákazníků se navíc o tomto hackerském útoku dozvěděli, což mělo pro firmu další neblahý dopad. Nakonec bylo odhaleno i to, že celý útok umožnil Watsonův původní PDA. Watson byl okamžitě propuštěn. Předtím než odešel si ovšem neodpustil památnou větu, která by měla být ostatním firmám příkladem v budoucím jednání: „Jestliže ztráta jednoho malého PDA může způsobit takový obrovský rozruch, proč jsme nebyli o bezpečnosti řádně vyškoleni?“