-bb-
Návyky jsou užitečné, protože jsou efektivní. Nemáme mozkovou sílu přemýšlet o všem, co děláme, takže potřebujeme zkratky. Jízda na kole, otevření dveří, pozdravení – to vše dokážeme bez toho, abychom zatěžovali naši mysl detaily a náročnější úvahou. Bez návyků se neustále snažíte najít vhodnou reakci na každou situaci bez ohledu na to, kolikrát jsme ji už zažili. Bez tradic se život stává nejistým – nesnesitelně nejistým.
Když se ocitnete na známém místě, opakované chování vede váš mozek k naučeným reakcím, aniž byste opravdu přemýšleli. Problém je v tom, že mozek nedokáže rozlišit, zda je tato reakce špatná nebo dobrá. Zlozvyk by vám mohl překážet v tom, čeho chcete dosáhnout.
Také skupiny mají své zvyky – naučené sekvence chování mezi členy stejné skupiny. Cokoli, od toho, jak se jednotlivci oblékají přes fráze a klišé až po jejich úsilí, které jsou schopny vyvinout pro zákazníka nebo mezi členy navzájem.
Zvyky ostatních ovlivňují naše zvyky v řetězci jemných vlivů. Přejímáme zvyky od okolí. Částečně je to proto, že se vědomě porovnáváme. Tak funguje móda. Každý nosíme určitý styl oblečení. Oblečení i styl jednání je specifický pro konkrétní generace a může po celý život ovlivňovat jejich pohled na to, co je „normální“.
Jak lze změnit dlouhodobý zvyk? Americký chirurg Maxwell Maltz si v 60. letech všiml, že pacientům po amputaci trvalo přibližně tři týdny, než přestali cítit chybějící končetinu. Dospěl tím ke své známé teorii, že ke změně návyku stačí 21 dní.
Pravdou ale je, že různé návyky vyžadují různý čas a úsilí. Práce Anne Graybiel na univerzitě MIT však poodhalila, jak se v bazálních gangliích formují nervové vzorce, které ovlivňují návyky a činy. Ve svém experimentu nechávala potkany hledat v bludišti čokoládu. Ukázalo se, že zpočátku byla jejich mozková aktivita vysoká, jak se mozek krys učil cestu k odměně. Po čase zůstala mozková aktivita vysoká pouze na začátku a na konci cesty. Ukazuje se, že všechno mezi tím ve skutečnosti nevyžadovalo aktivní myšlení ani učení.
Jednotliví lidé se učí, když poprvé čelí novým zkušenostem. Naučí se procházet bludištěm, aby našli čokoládu, a pak se učit přestanou, aniž by si toho byli vědomi. Proto se organizace mohou tak zřídka měnit samy. Špatné je, že ve svém životě kvůli tomu můžete dělat věci, které nejsou užitečné, zdravé nebo vhodné, aniž byste vůbec o jejich dopadu přemýšleli. Uvíznete v rutinách.
Aby jedinci nebo skupiny získaly nové návyky, prvním krokem jsou nové zkušenosti. Jejich mozky se do aktivity zapojí, protože je pro ně nová. Toho je nutné využít. Zkušenost musí být dostatečně nová, aby zaujala, a dostatečně poutavá, aby vyvolala nové myšlenky. Pokud se jedná o nový nápad dodaný starým způsobem, pak tyto výzvy řeknou mozku, aby přestal myslet.
Zároveň je potřeba tyto nové poutavé zkušenosti předkládat zas a znovu. Dokud se nevyvinou nové zvyky, které nahradí ty staré. Ani organizace nemohou fungovat bez automatizace určitých procesů a chování.
Zároveň je nutné si velmi přesně uvědomit, jak nový zvyk vypadá, kdy k němu dojde a co se v důsledku toho stane. Protože mozek si musí vymyslet cestu od pohodlného, uklidňujícího, známého starého zvyku k novému chování, které může být zpočátku nepohodlné a nemá k němu důvěru.
Návyky jsou spojeny s cíli. Chceme čokoládu, sledujte cestu bludištěm. Zaujměte proto lidi přemýšlením o propojení toho, co chtějí, s tím, co dělají, a výsledkem. Pokud staré zvyky nepřinášejí efekt, pak lze na základě touhy vybudovat nové chování. Nové cíle svým lidem vizualizujte. Díky této metodě usnadníte mysli vytvářet nové vzory, které se v daném čase stávají novým způsobem chování. Zrodí se tak nový zvyk.
-bb-