Fakt, že většina komunikace mezi lidmi probíhá na neverbální (a tedy často podvědomé) úrovni, je už asi poměrně známý. Jestliže tedy chcete působit jako sebevědomý lídr, kterého ostatní rádi následují a jehož názory mají váhu, musíte do svého okolí vysílat i odpovídající neverbální signály. Zde je šest tipů, jak na to.
Jak uvádí ToastMasters.org, většina lidí gestikuluje spíše méně než více. Člověk, který působí sebevědomě, svoji řeč podtrhává i vhodnými gesty. Prvním krokem tedy je vyjít trochu ze své naučené komfortní zóny a obecně začít používat při mluvení více gestikulace.
Když se s někým bavíte, udržujte oční kontakt. Neuhýbejte očima a stůjte si za tím, co říkáte, a to i z hlediska vašeho očního kontaktu. Pokud mluvíte ke skupině, snažte se nepřeskakovat mezi posluchači, ale vždy alespoň několik vteřin udržujte oční kontakt s jedním člověkem, než „přeskočíte“ na dalšího.
Už samotná pozice vašeho těla ve vztahu k ostatním toho hodně o vás vypovídá. Pokud se budete krčit v koutě, nikdy sebevědomě působit nebudete. A naopak. Pokud nakráčíte doprostřed místnosti a začnete mluvit, lidé vám budou naslouchat. Protože podvědomě cítí, že člověk, který má odhodlání stát na takto exponovaném místě, má toho k tématu hodně co říct. A je mu tedy radno naslouchat.
Podtrhávejte své hlavní myšlenky tím, že po jejich vyřčení uděláte pauzu. A to i neverbální. Když při konverzaci řeknete pointu svého proslovu, dejte druhému čas a prostor tuto myšlenku vstřebat. A to tak, že přestanete na chvíli mluvit i gestikulovat.
Je to sice nepříjemný, ale velmi efektivní trénink. Zbavte se studu tím, že budete gesta trénovat před zrcadlem. Uvidíte, že přijdete na spoustu zlozvyků, které děláte, a naopak můžete objevit své silné stránky, které následně můžete více akcentovat.
Úsměv je jeden z nejsilnějších neverbálních signálů, že jste nad věcí a že vám nechybí sebevědomí. Člověk, který se bojí nebo si je sebou nejistý, se totiž zpravidla neusmívá. A když už ano, tak spíše křečovitě
-mm-