Nesnažte se za každou cenu zapadnout, protože díky tomu se budete nakonec cítit špatně. Mnohem lepší přístup je uvědomit si své odlišnosti a proměnit je ve své přednosti. Zkuste jich využít.
V každodenních situacích posuzujeme ostatní a jejich chování tak, že je srovnáváme s tím, co je podle nás normální. Ve skutečnosti je však tento benchmark pouze náš, do značné míry osobní. Proto je normálnost spíše iluzorní koncept. Nebo je to snad tak, že statistická norma nám normálnost určí a vše, co je průměrné, je normální? Ne, ve skutečnosti nic jako normalita neexistuje. Realitou je, že normální je právě ten chaos a nepředvídatelnost našich zážitků, které zažíváme a sledujeme každý den. Můžeme být trochu divní, ale ty malé zvláštnosti nejsou ve výsledku to hlavní. Důležité jsou charakterové vlastnosti. Vždy můžete žít svůj vlastní, naplňující život. Stačí se soustředit na to, co za normální pokládáte vy sami.
Podle Freuda se zdravé fungování jednotlivce pozná podle toho, že miluje a pracuje. Tyto dvě oblasti - vztahy a pocit toho, že náš život má smysl - nám totiž poskytují psychickou odolnost. Díky nim jsme zdraví a normální. Jak ale této úrovně duševního zdraví a stability dosáhnout? Musíme neustále hodnotit své motivace a musíme se poctivě zamýšlet nad svými silnými a slabými stránkami. Důležité je přijít na to, co ve vás spouští sebedestruktivní chování.
Podle expertů z Global Leadership Centre mezinárodní obchodní školy INSEAD platí, že zdravější lidé mají pevné mínění o tom, jaká je jejich vlastní identita a umějí dobře a střízlivě hodnotit realitu. Když se dostanou do potíží, uplatňují vyzrálé obranné mechanismy. K ostatním lidem přistupují vyrovnaně a za svá vlastní rozhodnutí a činy přiznávají odpovědnost. Naučili se, jak zvládat své úzkosti a žijí intenzivně, znají celé spektrum svých emocí. Tito stabilní lidé dovedou navazovat a pěstovat uspokojující vztahy a udržují si svou vlastní síť podpory. Umějí dávat i přijímat rady a pomoc.
-jk-