-mm-
Dobrý manažer musí být víceméně mistrem komunikace. Musí nejen umět efektivně předávat podřízeným své myšlenky a působit u toho zároveň přátelsky a sebevědomě, ale musí umět i efektivně naslouchat a dobře reagovat na to, co se mu ostatní snaží sdělit. Bohužel, řada manažerů tyto dovednosti ne zcela ovládá - proto dochází ke zbytečným nedorozuměním a proto je často potenciál některých interakcí nenaplněn. Zde jsou nejčastější chyby, které manažeři při komunikaci s podřízenými dělají a kterým byste se měli snažit vyhnout.
Podle blogu Briana Tracyho vede řada manažerů rozhovor s podřízeným bohužel jako monolog. Mají v plánu prostě podřízenému něco sdělit a nedávají mu prostor se k tomu vyjádřit. A pokud ano, tak jen kosmeticky, „aby se neřeklo.“ Dejte prostor druhé straně vyjádřit svůj názor a veďte rozhovor vždy jako interakci.
Efektivní naslouchání je schopnost sama o sobě. Dávejte druhé straně najevo, že opravdu přemýšlíte nad tím, co vám říká. Kývejte hlavou, pokládejte doplňující otázky, říkejte, že chápete, odkud se pocity a názory druhého člověka berou, a na tyto promluvy i efektivně reagujte.
Abyste byli schopni předat svoje vize a abyste do společných plánů nadchnuli i svůj tým, musíte umět komunikovat energicky. Musíte umět ostatním předávat pozitivní energii a působit sebevědomě. Častou chybou manažerů při komunikaci je totiž nedostatek energie a nízké sebevědomí, které pak mají za následek, že jejich promluvy nemají na tým kýžený dopad.
Aby byla promluva jakéhokoliv člověka efektivní, musí se u něj navzájem dobře doplňovat obsah toho, co říká, s tím, jakou u toho vykazuje řeč těla. Pokud tyto dvě složky spolu nesedí, ve výsledku pak promluva na druhou stranu na podvědomé úrovni působí zvláštním, podezřelým a nevěrohodným dojmem.
Další častou chybou jsou negativní tón a negativní přístup. To se stává, když manažer třeba někomu za něco spílá, někoho pomlouvá, nadává na vedení nebo třeba klienty, a celkově předává svému týmu negativní náladu. Aby byla komunikace na straně manažera konstruktivní a vedla k většímu nadšení a zapojení řadových pracovníků, musí být naopak pozitivní a vstřícná.
Každý podřízený, vzhledem k rozdílným osobnostním charakteristikám, preferuje i jiný styl komunikace. Například u introverta pochodíte s jiným stylem komunikace než u extroverta. Nespoléhejte proto na jeden komunikační styl. Raději jich mějte v záloze víc a naučte se s různými typy lidí komunikovat různě.
-mm-