Learning to prevent harm to other people helps strengthen the social part of our brain. That we are better able to make decisions which affect other people is confirmed by research from the Society for Neuroscience.
People are often motivated by self-interest. Participants in one of the partial studies of the research learned to play a game faster if, unlike their teammates, they were making money for themselves. However, this pattern changed rapidly if the researchers included potential physical harm to other people in the equation. The findings of the research show people have even better learning and decision-making skills precisely when it comes to protecting another person.
Researchers discovered how effectively humans learn to avoid dangers that could be encountered by themselves and others. At this stage of the research, participants played an electric current game in which they had to choose between two abstract symbols: one had a high chance of a painful electric shock, while the other had little chance of the same.
Computational modelling revealed that participants were better at making optimal choices that resulted in the least pain when they had to make decisions for someone other than themselves.
People who most wanted to avoid shock showed increased activation in the ventromedial prefrontal cortex (VMPFC) - the area of the brain that is involved in decision evaluation.
The choice intended for another person was also associated with a synchronised activity between the so-called VMPFC and temporoparietal junction, an area of the brain involved in assessing the emotional states of others. It follows, therefore, that further related learning and decision-making is based on cooperation between the neural assessment system and the social brain.
It turns out that people's own prosocial behaviour prevails over personal selfishness. The neural valuation system in our brain thus supports more optimal choices if we learn to avoid harm to other people more than to ourselves.
-bb-
Lidé se dokáží lépe rozhodovat, když jde o ochranu druhých
Naučit se předcházet újmě ostatních lidí nám pomáhá posilovat naši sociální část mozku. Pokud jde o druhé, jsme schopni se lépe rozhodovat, jak potvrdil výzkum Society for Neuroscience.
Lidé jsou často motivováni vlastním zájmem. Účastníci jedné z dílčích studií zmíněného komplexního výzkumu se například naučili hrát hru rychleji, když si díky ní na rozdíl od dalších spoluhráčů vydělali pro sebe peníze. Tento vzorec se však rychle změnil, jakmile vědci do rovnice zahrnuli potenciální fyzickou újmu dalších lidí. Ze závěrů Society for Neuroscience vyplynulo, že lidé mají ještě lepší učící a rozhodovací schopnosti právě v situaci, kdy jde o ochranu druhého člověka.
Výzkumníci zjišťovali, jak účinně se lidé učí vyhýbat se ohrožení, které by mohlo potkat je samotné i ostatní druhy. Účastníci měli v této fázi výzkumu hrát hru s elektrickým proudem. Vybírali si mezi dvěma abstraktními symboly: jeden měl vysokou šanci na bolestivý elektrický šok, zatímco druhý měl malou šanci na bolestivý šok.
Výpočtové modelování odhalilo, že účastníci byli lepší při optimálním výběru volby, která měla za následek nejmenší bolest, pokud se měli rozhodovat za jinou osobu než za sebe.
Lidé, kteří se chtěli vyhnout šoku nejvíce, prokázali zvýšenou aktivaci ve ventromediální prefrontální kůře (VMPFC) – tedy oblasti mozku, která se podílí na hodnocení rozhodnutí.
Volba určená pro jinou osobu byla také spojena se synchronizovanou aktivitou mezi tzv. VMPFC a temporoparietálním spojením, což je oblast mozku podílející se na hodnocení emočních stavů ostatních. Z toho tedy vyplývá, že další související učení a rozhodování vychází ze spolupráce mezi systémem nervového hodnocení a sociálním mozkem.
Ukazuje se tedy, že prosociální chování vlastní lidem vítězí nad osobním sobectvím. Systém neurálního oceňování v našem mozku tak podporuje optimálnější volby, pokud se naučíme vyhýbat se škodám hrozícím ostatním lidem než nám samotným.
-bb-