When we begin to lie, our heart beats faster and breath shortens. At the same time, our mouths turn dry which, combined with the rapid breathing, can cause troubles with speaking.
When a person begins to lie, he turns his glance in another direction. It may be down but also sideways or upwards - just in a different direction. Liars often start looking to the door. They may also begin to stare at us in an effort to exhibit more confidence.
When someone starts playing with things at hand or, for example, with his clothes or hair, it indicates nervousness. Another signals include shuffling feet or tapping fingers. Again, these are signals of a subconscious effort of the body to escape.
-kk-
I když je těžké si to přiznat, i ti nejbližší přátelé a spolupracovníci nám pravidelně lžou. Tímto konstatováním otevírá odborník na emoční inteligenci Travis Bradberry další ze svých článků na síti LinkedIn.
Lidé lžou i při běžných rozhovorech, aby působili sympatičtěji a schopněji. Často si to navíc ani neuvědomují. Jak ale poznat, že nám někdo lže?
Travis Bradberry upozorňuje na výzkum psycholožky Leanne ten Brinkeové z Haas School of Business na University of California Berkeley, který odhalil následující projevy spojené se lhaním.
Nelze je samozřejmě brát jako stoprocentní návod, jak poznat lháře, protože chování každého jednotlivce je vždy třeba posuzovat s ohledem na jeho běžné normy chování.
Hyperaktivní lidé si například často hrají s různými věcmi, když s vámi mluví, ale to neznamená, že vám lžou. Psychopati zase nevykazují žádné známky lhaní, protože je lhaní nijak neznervózňuje. Přesto vám níže uvedené signály mohou napovědět, kdy se mít na pozoru.
Lhář se snaží co nejvíce mluvit, aby nenastalo ticho. Poskytuje proto mnohem více informací, než bylo vyžadováno, a často se opakuje. Navíc je agresivnější, aniž by k tomu měl důvod.
Lhát slovy je mnohem jednodušší, než ovládnout řeč těla. Pokud se tedy slova a řeč těla neshodují, zbystřete. Typický příklad je vyprávění smutného příběhu s úsměvem na rtech a nadšenými gesty.
Když někdo lže, často si podvědomě zakrývá ústa nebo se dotýká rtů. Instinkt lháře dále vede k tomu, aby si zakrývali si hlavu, krk či břicho. Je to podvědomá reakce na očekávaný útok na zranitelné části těla.
Tělo lháře se instinktivně připravuje na útěk. Svaly se napínají, postoj napřimuje a celá postava se otáčí či přesouvá směrem ke dveřím.
Když začneme lhát, srdce nám buší rychleji a dech se zkracuje. Zároveň nám vysychá v ústech, což se v kombinaci s rychlým dechem může projevit i problémy s mluvením.
Když člověk začne lhát, otočí pohled jiným směrem. Může to být k zemi, ale i do strany nebo nahoru – zkrátka jinam než dosud. Často se začne dívat ke dveřím. Může se také začít upřeně dívat na svůj protějšek ve snaze vypadat důvěryhodně.
Když si někdo začne hrát s věcmi, které má po ruce, nebo například s oblečením či vlasy, značí to nervozitu. Dalším signálem může být šoupání nohama či poklepávání prsty. Opět jsou to signály podvědomé snahy těla utéci.
-kk-