Oliver Burkeman deals with this issue in his amazing book called The Antidote: Happiness for People Who Can’t Stand Positive Thinking. The problem is that you do not feel like doing whatever you need to do. The trick is: you do not need to feel like doing it, but do not let this prevent you from starting to work!
All that is actually necessary is that you must want to see the project finished, the unpleasant work done, or an annoying client handled. Do not focus on what you would like to do. Do what you need to do instead.
3. You are putting the task off because it is so boring
Do not rely solely on your will power. If it was strong enough, you would never postpone anything in the first place, right?
Use the if-then strategy. If it is 3pm, you will stop doing what you are doing and begin the giant pivot table. It is more than just planning what you will do, it is determining when exactly you will do it. Not following such plan is already much harder than just postponing a task you have not included into your program.
-jk-
Je těžké přinutit se konečně zavolat otravnému klientovi nebo začít pracovat na nějakém těžkém projektu. Schopnost dokázat začít pracovat i na věcech, do kterých se vám vůbec nechce, však lze natrénovat, a vy se tak můžete velmi zlepšit. Všechno, co potřebujete, je vhodná strategie, říká článek na webu bmmagazine.co.uk, který čerpá z Harvard Business Review.
Výběr vhodné strategie vychází z toho, co je příčinou vaší prokrastinace.
1. Odkládáte úkol, protože pochybujete o tom, že ho dokončíte úspěšně
K úkolu, který na vás čeká, můžete zaujmout jeden ze dvou přístupů. První je přístup zaměřený na přínosy. Ten je založen na tom, že to, co vás motivuje, jsou potenciální zisky. Správné splnění úkolu vám přinese právě tyto zisky, ať už to jsou spokojení nadřízení nebo pochvala a respekt pro vás... jenže problém je v tom, že tento přístup funguje jen tehdy, když jste optimističtí a draví pustit se do úkolu.
Když máte pocit, že úkol prostě nemáte šanci zvládnout, potom je vhodnější zapojit preventivní přístup. Při něm nemyslíte na možné zisky, ale snažíte se předejít možným ztrátám. Úspěšně dokončený projekt znamená, že váš šéf nebude naštvaný – takové uvažování, zaměřené na prevenci zhoršení vaší situace, vás spíše přinutí okamžitě začít. Hrozba možného nebezpečí vás dostatečně popožene.
2. Odkládáte úkol, protože se vám prostě nechce na něm pracovat
Oliver Burkeman se tímto tématem zabývá ve své inspirativní knížce The Antidote: Happiness for People Who Can’t Stand Positive Thinking (Protijed aneb Štěstí pro lidi, kteří nesnáší pozitivní myšlení). Problémem je, že se vám do toho, co máte udělat, prostě nechce. Řešení je snadné – trik je v tom, že pro to, abyste začali pracovat, nepotřebujete, aby se vám do toho chtělo!
Jediné, co je ve skutečnosti nutné, je, že potřebujete mít ten projekt hotový, tu nepříjemnou práci z krku, nebo toho otravného klienta vyřízeného. Nesoustřeďte se na to, co byste chtěli dělat. Místo toho dělejte to, co udělat prostě musíte.
3. Odkládáte svůj úkol, protože je příliš nudný
V takovém případě nespoléhejte jen na svou sílu vůle. Pokud by totiž vaše vůle byla dostatečně silná, nikdy byste ten úkol ani neodložili, no ne?
Použijte strategii „až-tak“. Až bude 15:00, přestanete dělat cokoliv, co zrovna dělat budete a začnete pracovat na té obludné kontingenční tabulce, kterou po vás chtějí. Je to více než jen plánování toho, co budete dělat. Je to přesné určení času, kdy to uděláte. A nedodržet to je už mnohem těžší, než jen odložit úkol, který jste nijak nezařadili do svého programu.
-jk-