Listening seems to be a dying art. Modern society is fast and noisy, with TV, podcasts, web series and other media competing for our attention. Our society is so fast that, according to a Microsoft study, since 2000 people's average attention span has dropped from 12 to eight seconds.
"We live in a society that values aggressive personal marketing. To be silent is to fall behind," says Kate Murphy, author of You're Not Listening: What You're Missing and Why it Matters.
Active listening is a more important skill than ever. It involves more than just "hearing" the words someone is saying. Active listening occurs when you extract your own meaning from what you hear. It is a process of understanding and repeating what you have heard.
Murphy emphasises that listening engages us in life. It gives us a richer social life, makes us more complete and less lonely. According to her, it is important to have thoughtful two-way conversations so we can really understand another person and their point of view. Good listening can help you understand other people's attitudes and motivations, which is essential in building cooperative and productive relationships, as well as in identifying relationships you should avoid.
If you want to listen actively, you should give the speaker your full attention, respect their point of view, refrain from making judgments and avoid interruptions. On the contrary, you should indicate non-verbally, for example by nodding or eye contact, that you are listening to the other person. The same applies to online conversations, where you need to adapt your non-verbal communication.
Being a good listener makes you a better speaker. To give the speaker really useful feedback, you need to listen carefully and absorb all the details. In addition, such listening helps you perceive what works and what doesn't in a presentation. It also enriches your own speech.
People also often do not look for a solution, but rather want someone to acknowledge their situation. Researchers have long studied the strong relationship between public speaking and listening. Dr. Ralph G. Nichols, known as the "father of listening," noticed this relationship while teaching debating at the University of Minnesota. He noted his best students were those who listened to their opponents. "The best way to understand people is to listen to them," he said. At the same time, there are four areas that make it difficult for people to listen in general:
- You think three to four times faster than the speaker speaks
- You listen with the intention of reacting rather than understanding
- You want to give advice
- You do not want to understand cultural barriers
The second area of difficulty is especially difficult in practice. Fortunately, active listening is a skill that can be developed. By focusing on the speaker and understanding the subtext of what is said or left unsaid, you can train your ears and become a better communicator. Here are some tips:
- Minimise distractions: If you really want to listen, cultivate the right environment. When someone is talking, whether at a meeting or in a conversation, always turn off your mobile phone, laptop, tablet, and other devices.
- Don't interrupt, but ask open-ended questions: When others are talking and the conversation is interesting, it's very tempting to interrupt and start mentioning your own experiences and ideas. Resist this. Listening is not about you but the other person.
- Don't be afraid of silence and be aware of cultural differences: Develop tolerance for silence. This is difficult in many countries, especially in Western cultures where people may interpret silence as dissent. However, many Asian cultures are more comfortable with remaining silent. Communication barriers can also occur between people from the same country who speak the same language but are in different life situations, such as those who have jobs and those who don't, people with and without children, etc. Whether you are listening to someone from another culture, another generation or another industry, give space to other people and don't hesitate to ask clarifying questions.
-bb-
Aktivní naslouchání není o vás, je o druhé osobě
Naslouchání se zdá být umírajícím uměním. Moderní společnost je rychlá a hlučná, s televizí, podcasty, webovými seriály a dalšími médii, které o naši pozornost soutěží. Naše společnost je tak rychlá, že podle studie společnosti Microsoft se průměrná míra pozornosti lidí od roku 2000 snížila z 12 na 8 sekund.
„Žijeme ve společnosti, která si váží agresivního osobního marketingu. Mlčet znamená zaostávat,“ uvádí Kate Murphy, autorka knihy „You’re Not Listening: What You’re Missing and Why it Matters“.
Aktivní naslouchání je však důležitější dovedností než kdy jindy. Je to o něčem jiném, než jen „slyšení“ slov, která někdo říká. K aktivnímu naslouchání dochází, pokud si z toho, co slyšíte, extrahujete vlastní význam. Je to proces porozumění a opakování toho, co jste slyšeli.
Kate Murphy zdůrazňuje, že naslouchání nás zapojuje do života. Dává nám bohatší společenský život, dělá nás méně osamělými a plnějšími. Je podle ní důležité vést promyšlenou obousměrnou konverzaci, abychom skutečně porozuměli jiné osobě a jejímu pohledu. Dobré naslouchání může pomoci pochopit postoje a motivace ostatních lidí, které jsou nezbytné při budování kooperativních a produktivních vztahů, a také při určování vztahů, kterým byste se měli vyhýbat.
Pokud chcete aktivně naslouchat, měli byste dát řečníkovi plnou pozornost, respektovat jeho úhel pohledu, zdržet se vlastních úsudků a vyvarovat se přerušení. Naopak dejte neverbálně najevo, například kýváním hlavy či očním kontaktem, že druhého posloucháte. To samé platí i při online konverzaci, kde je potřeba přizpůsobit především vaši neverbální komunikaci.
Být dobrým posluchačem z vás dělá i lepšího řečníka. Chcete-li dát řečníkovi skutečně užitečnou zpětnou vazbu, musíte pozorně poslouchat a absorbovat všechny podrobnosti. Takové naslouchání vám navíc pomáhá vnímat, co v prezentaci funguje a co ne. Tím obohacujete i váš vlastní projev.
Lidé také často nehledají řešení, ale spíše chtějí, aby někdo uznal jejich situaci. Vědci dlouho zkoumali silný vztah mezi veřejným projevem a poslechem. Dr. Ralph G. Nichols, známý jako „otec naslouchání“, si tohoto vztahu všiml při výuce debaty na University of Minnesota. Poznamenal, že jeho nejlepší studenti byli ti, kteří naslouchali svým protivníkům. „Nejlepší způsob, jak porozumět lidem, je poslouchat je,“ uvedl. Zároveň z toho vyplývají čtyři oblasti, které činí obecně lidem naslouchání obtížným:
- Přemýšlíte třikrát až čtyřikrát rychleji, než řečník mluví.
- Posloucháte se záměrem reagovat spíše než porozumět.
- Chcete dát radu.
- Nechcete porozumět kulturním bariérám.
Zejména druhá oblast obtížnosti bývá v praxi obzvláště těžká. Naštěstí je aktivní naslouchání dovedností, kterou lze rozvinout. Zaměřením pozornosti na osobu, která mluví a rozumí podtextu v tom, co se říká / neříká, můžete trénovat uši a stát se lepším komunikátorem. Zde je pár tipů:
- Minimalizujte rozptýlení: Chcete-li skutečně poslouchat, kultivujte správné prostředí. Když někdo mluví, ať už na schůzce nebo v konverzaci, vždy vypněte mobilní telefon, notebook, tablet a další zařízení.
- Nepřerušujte, ale pokládejte otevřené otázky: Když ostatní mluví a konverzace je zajímavá, je příliš lákavé přerušit a začít zmiňovat vaše vlastní zkušenosti a nápady. Oprostěte se od toho. Poslech není o vás. Jde o druhou osobu.
- Nebojte se ticha a uvědomte si kulturní rozdíly: Rozvíjejte toleranci ticha. Je to těžké v mnoha zemích, zejména v západních kulturách, kde lidé mohou interpretovat ticho jako nesouhlas. Mnoho asijských kultur je nicméně s tichem ve větším komfortu. Komunikační bariéry se mohou vyskytnout i mezi lidmi ze stejné země, kteří mluví stejným jazykem, ale nacházejí se v různých životních situacích, jako jsou lidé, kteří mají práci a lidé, kteří nepracují, lidé s dětmi a lidé bez nich apod. Ať už posloucháte někoho z jiné kultury, jiné generace nebo z jiného odvětví, dejte druhým prostor, případně se nebojte položit objasňující otázky.
-bb-