V parafrázi na poznatek evoluční teorie je možné říct, že přežívají ty druhy, které se nejlépe umí přizpůsobit změnám. A lidé i celé organizace dobře vědí, že se musí změnit, nicméně to samo o sobě nestačí a jejich pokusy o změnu často ztroskotají. Proč? Zkrátka nevědí, jak na to.
Podle studie provedené organizací Center for Creative Leadership skončí celých 50-70 % změn, o které se organizace snaží, neúspěchem. Iniciativy zklamou a změna není provedena tak, jak byla naplánována, píše web leadingeffectively.com. Na osobní úrovni zase platí to, že lidé si mohou jedno a to samé předsevzetí stanovit na Nový rok klidně 10 let po sobě – a stejně je nikdy nesplní. Tato obecná neschopnost provést změnu způsobuje nemalé náklady.
Výzkum na poli neurovědy a leadershipu naznačuje, že převážná část našich každodenních aktivit vychází z toho, na co jsme zvyklí. Díky tomu, že vytváří zvyky, dokáže náš mozek uchovat stále více a více energie, kterou může použít na řešení nečekaných situací. Zvyky mu také usnadňují vypořádat se s tím, jak je náš běžný den komplexní. Když ale pak čelíte po nějakou dobu náročnému problému, např. máte v práci náročný projekt, mohou se nesprávné zvyky posílit a jejich negativní následky se znásobí. Váš mozek potřebuje více energie, a proto se na zvyky spolehne o to více.
Proces začíná tím, že prozkoumáte své nejniternější pocity a myšlenky. Poznejte to, co si skutečně v jádru myslíte, a co vás vede ke zvykům, které vám nepřinášejí nic dobrého. Možná si říkáte, že jste stále mladí, a proto vám trocha nezdravého jídla nemůže uškodit. S ostatními negativními návky je to podobné jako právě s přejídáním. Dalším krokem je potom stanovení cíle.
Představte si, co získáte tím, že svého cíle dosáhnete. To je vaše motivace. V případě přejídání to nejspíš bude štíhlá postava. Pokud je to možné, pokuste se zajistit si podporu svých přátel a rodiny. Když to začnete vzdávat, podrží vás. Jak poběží čas, váš nový, zdravější zvyk se stane automatickým chováním a změna tak bude úspěšná.
-jk-